Letiště Hradčany

Přestože je teprve začátek března, tak mě relativně teplé počasí vylákalo na kolo a vyrážím tak na první letošní cyklovýlet. Z jednoho konce České Lípy projíždím na druhý konec, míjím nejnižší průjezdní bod na trase (251 m n. m.) a pokračuji směrem k Žizníkovu. Během opravdu krátké chvíle už projíždím kolem Žizníkovského rybníka a pokračuji k blízkému lesu, kde najíždím na červenou turistickou trasu. Po něco málo ujetých kilometrech uháním po místní výpadovce přes obec Heřmaničky a směřují k Brennskému Mlýnu.

Za Brennským Mlýnem pokračuji k odbočce k obci Veselí, kde pokračuji po žluté turistické trase v postupném stoupání obchvatem kolem obce Veselí a následně najíždím na Hradčanskou cestu, kterou z větší části tvoří pískové podloží. Cesta je tak spíše vhodná pro horská nebo gravelová kola se silnějšími plášti s výraznějším vzorem. Ostatním doporučuji průjezd přes Veselí po místní asfaltce.

Po 15 kilometrech od startu sjíždím z Hradčanské cesty a pokračuji ve výšlapu po místní stezce vedoucí na Jelení vrch. U rozcestníku měním směr a hledám místní pískovcovou jeskyni se jménem Psí kostel (328 m n. m.), která se vyznačuje různě velikými otevřenými převisy a několika vstupními otvory. Po krátké prohlídce celého jeskynního systému opět nasedám na horské kolo a pokračuji po zelené turistické trase směrem k asfaltce vedoucí mezi Veselím a Hradčany. Po zhruba kilometru jízdy po lesních cestách z kopce tuto Starou lipskou cestu nacházím a pokračuji do Hradčan, které jsou 275 metrů nad mořem.

Přímo v Hradčanech si dopřávám krátkou svačinovou zastávku na hrázi Hradčanského rybníka s nádherným výhledem do blízkého okolí. Po chvíli zvedám kotvy a pokračují po hlavní silnici směrem na Mimoň, ze které po pár metrech sjíždím na parkoviště a následně lesní pěšinou jedu přímo na Hradčanské letiště (LKHR). Bývalé vojenské letiště Hradčany s délkou ranveje 2 500 metrů se nachází v již zaniklém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko, kde z jedné strany najdete chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko - Máchův kraj, a z druhé přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně.

Po příjezdu na letištní plochu se vydávám na obhlídku starých hangárů, které se dnes z větší části využívají už jen jako sklady. Na místě pořizují několik snímků z vrcholu jednoho z hangárů včetně detailu mechanismu vrat a následně se vydávám na objížďku celého letiště, které nyní využívají piloti ultralehkých letounů. Po cca 5 najetých kilometrech po obvodu letiště opouštím toto jistým způsobem zajímavé místo a směřuji cyklovýlet pomalu k domovu.

Protože nerad jezdím po stejných cestách tak z letiště vyjíždím směrem na Boreček a Mimoň po staré cestě mimo dosah hlavní silnice. Cestou míjím řeku Ploučnici po místním polo zchátralém mostě a pokračuji do obce Boreček, za kterou se na chvíli napojuji na hlavní silnici. Jen po pár desítkách ujetých metrů opět sjíždím do lesa a pokračuji v jízdě po nepříliš vstřícné cestě s honosným názvem Asfaltka, na které nejspíš běžným silničním kolům povolí cestou všechny matky.

Po několika kilometrech jízdy lesem najíždím na Brennskou cestu, která mě zavede do obce Brenná. Zde nechtěně míjím plánovanou zkratku a pokračuji k hlavní silnici vedoucí do Zákup. Po přibližně jednom kilometru jízdy před obcí Božíkov sjíždím na polní cestu v Lukách a hledám trasu do Vlčího Dolu. Stačí se neustále držet vyjetých kolejí od zemědělské techniky a po nějaké chvíli už projíždím Vlčím Dolem.

Po průjezdu Vlčím Dolem pokračuji po vedlejší silnici směrem do Vítkova, kde následně najíždím na místní cyklostezku vedoucí až do České Lípy. Poměrně velmi krátká cyklostezka vedoucí nejen přes les, ale i mezi poli postupně míjí Dobranovský potok a posléze i přírodní památku Nivu Ploučnice, která protéká napříč několika mokřady a místními loukami, kde se nachází i populace vzácných druhů celé řady rozmanitých organizmů.

Ještě chvíli si užívám okolí cyklostezky a těsně před jejím koncem náhle odbočuji k hlavní silnici, za kterou pokračuji v jízdě po vedlejší silnici do Staré Lípy (253 m n. m.), kde mě čeká náročnější stoupání přes několik sídlišť na nejvýše položenou část města (328 m n. m.). S ohledem na nastupují chlad oceňuji konec výletu a jsem rád, že jsem podstatnou část cyklovýletu stihl ještě za světla i rozumné teploty, která každou hodinou velmi nepříjemně klesá.

První letošní cyklovýlet byl relativně pohodový a po zimní pauze příjemně potěšil. Cestou jsem najel rozumných 47,4 km a přitom celkově nastoupal 472 výškových metrů. Cestou jsem si užil průjezd malou částí chráněné oblasti Kokořínska - Máchova kraje, která rozhodně stojí za projížďku. A co ty? Pokud jsem tě cyklovýletem dostatečně motivoval, pak prostuduj mapu, přizpůsob trasu vlastním možnostem, naskoč na kolo a vychutnej si vlastní zážitek z jízdy.